Proč si přijít zahrát?

Proč je dobré se zúčastnit semináře RODINNÝCH KONSTELACÍ jako HRÁČ?

Můžeš se připojit k naší rodinné konstelaci jako HRÁČ a přijít si vyzkoušet tuto metodu. Už nemusíš přemýšlet, jestli je tohle pro tebe, uvidíš a zažiješ na vlastní kůži, co tahle metoda přináší. Prožij tento magický zážitek spolu s ostatními!

V konstelacích HRÁČ obvykle představuje členy různých rodin nebo vztahových systémů, buď ve skutečnosti, nebo symbolicky. Při hraní role se snaží zažít a prozkoumat dynamiku a vzorce interakcí mezi těmito členy, což může zahrnovat jejich emoce, postoje a vztahy.

Hraní role v konstelacích jako hráči ti může přinést:

🍀 Prohloubení porozumění: Hraní role umožňuje hráčům prozkoumat situace a pocity z různých perspektiv, což může vést k hlubšímu porozumění sami sobě i druhým.

🍀 Odhalení vzorců chování: Prostřednictvím hraní různých rolí mohou hráči identifikovat opakující se vzorce chování nebo konfliktní dynamiku, která může být skryta v jejich vztazích.

🍀 Možnost zkoumat alternativy: Hraní role poskytuje prostor pro zkoumání alternativních reakcí a strategií, což může vést k nalezení nových způsobů řešení konfliktů nebo zlepšení komunikace.

🍀 Podpora empatie: Prožívání rolí druhých členů rodiny může pomoci hráčům lépe porozumět jejich pohledům, pocitům a potřebám, což podporuje empatii a soucit.

Hraní role v konstelacích přináší hráčům možnost hlubšího sebepoznání, porozumění vzorcům vztahů a možnost nalezení nových perspektiv a způsobů řešení.

Tento seminář ti poskytne nejen možnost pozorovat konstelace ostatních, ale také se nacítit na ostatní účastníky a prožít s nimi jejich osudy. Prostřednictvím tohoto zážitku, přichází ke každému jeho osobité a hluboké životní pochopení a vhledy. Budeš mít možnost získat hlubší porozumění také sobě samému a svým vztahům a nalézt cestu k harmonii a naplnění.

Každý příběh se vždy týká téměř všech přítomných a technika rodinných konstelací umožňuje se na ně napojit a odnést si z nich to, co potřebujeme do svého vlastního života.

Vytvořím pro tebe bezpečný kruh, kde postavíme několik rodinných konstelací, kterých se zúčastníš jako hráč. Úvodní meditace tě provede dědictvím předků a poskytne ti podporu, kterou možná hledáš.

Takže, jestli máš pocit, že právě teď chceš poznat rodinné konstelace, nebo je znáš a toužíš znovu poznat to sdílení a energii nebo si jen chceš vyzkoušet něco nového, těším se na tebe!

Přihlaš se ve formuláři

KDY A KDE?

Neděle 9.6. 2024

Frýdek – Místek JÓGA POD VĚŽÍ

10:30 -17 hodin

CENA

1300 hlavní konstelace

400 hráč

Platební údaje obdržíš v následném e-mailu. Tvoje účast je rezervovaná ihned po uhrazení částky.

Vaše osobní údaje (jméno, e-mailová adresa) jsou u mne v bezpečí a budu je na základě vašeho souhlasu zpracovávat podle zásad ochrany osobních údajů. Stisknutím tlačítka vyjadřujete svůj souhlas se zpracováním pro zaslání informativních e-mailů, které se týkají souvisejícího tématu. Svůj souhlas můžete kdykoliv ODHLÁSIT tlačítkem v každém zaslaném e-mailu

Příběh Jany, aneb jak ti mohou konstelace změnit pohled na svět

Milá Haničko,

Ještě jednou ti moc děkuji za možnost projít rodinnou konstelací. O konstelacích jsem se dozvěděla už před pár lety, možná pěti, možná sedmi, ale až nyní jsem cítila, že mám jít. Takže nebyla náhoda, že jsem narazila na tvoje pozvání a ihned se přihlásila.

Jela jsem k tobě s takovou těšící se nervozitou. Zkrátka jsem věřila, že zde najdu pro mě významné odpovědi, další díl skládanky života, kus sebe…ať to pojmenuji jakkoli, těšila jsem se. Všichni mi byli od začátku blízcí, cítila jsem se dobře a příjemně a asi i proto jsem souhlasila, že půjdu jako první. Nějak automaticky, bez velkého přemýšlení, jsem si vybrala svou zástupkyni a zástupce členů mé rodiny.

Co se začalo odehrávat prostřednictvím těchto herců, mě docela překvapilo. Opravdu jsem poznávala osoby, které představovali. Tu jejich energii, nastavení a i některé nedořešené vztahové nedorozumění, neodpuštění.

Sebe, nebo spíše mé vnitřní dítě, jsem poznala okamžitě a během procesu konstelace jsem cítila velké spojení, ale asi ne tak silně jako Evička.

Jak procházela uzdravováním, cítila jsem postupně úlevu na fyzické i duševní úrovni. Vše, co se odehrávalo, to jak cítila tu tíseň na hrudi, kolem srdce, nemohla se nadechnout, leželo jí to na zádech…vše jsem moc dobře znala. Ano, toto byly mé pocity v nenaplněných vztazích, mé trápení, které jsem si udržovala a nechtěla ho pustit.

Moje nenaplněná láska k sobě samotné (i od rodičů v dětství), kterou jsem toužebně hledala ve vztahu k muži a která byla oblečená do „závislosti“. Vždy jsem vnímala, že je něco u mě špatně a necítila jsem se dobře, když jsem cítila tu potřebu být s milovanou osobou až nezdravě. Věděla jsem, odkud tato potřeba pramení a snažila si to vyřešit sama. Možná se mi to částečně podařilo.

Během konstelace jsem cítila úlevu a na konci, když už se i mé vnitřní dítě uzdravilo (Evička) a já ji mohla obejmout a dívat se jí do očí, cítila jsem štěstí a lehkost. Vím, že jsem se smála, že to byl takový příliv radosti jdoucí odněkud zevnitř, a když jsme se s Evičkou objaly, jako bychom splynuly v jednu dokonalou bytost. Jako by mi doplnila něco, co mi uvnitř mě dlouho chybělo a patřilo ke mně. Pamatuji si, že se mi chvěly svaly ve tváři a měla jsem pocit, jako bych se měnila na buněčné úrovni. Nevím, jak to lépe popsat slovy.

Včera to bylo čtvrtý den po konstelaci. Už třetí den jsem cítila neklid a takovou nespokojenost, měla jsem chuť jít obejmout Jirku. Můj bývalý partner, se kterým jsem stále v kontaktu i když jsem se s ním rozešla, ale na energetické úrovni jsme stále spolu a často jsme se scházeli, na hory, psali si, dali si dárky na Vánoce. Uvědomila jsem si, že mám potřebu to vyřešit, že nechci být ve vztahu nevztahu, zvlášť když z jeho strany nebyl předtím žádný postup, spíše naopak a já se snažila to odmakat za něho, úplně jsem se vyčerpala a rozešla se s ním.

Moje závislost mi asi nedovolila ho opustit úplně a nyní, asi po konstelaci, jsem najednou cítila potřebu ho obejmout a vzápětí to úplně ukončit. Už nečekat, jestli se někdy rozhodne. Napsala jsem mu, že už se s ním nemůžu vídat, že neumím být s ním kamarádka a potřebuji se odpoutat. Nedala jsem mu tentokrát ani šanci k tomu něco říct, protože to vlastně nikdy nedělal, nekomunikoval.

A tak jsem se po konstelaci dostala do bodu, kdy jsem odešla ze stavu,,čekání na Jirku“ do stavu ,,beru svůj život do svých rukou“.

Hani, děkuji. Jsem vděčná. A ráda se příště přidám, až zase budou rodinné konstelace.

Krásné dny ti přeji

Jana